Povídky a jiné psaní
 

Někdy jsou smrádci pubertální fakt na ránu, ale stejně je máme rádi :-D Bez ambice, jen tak cvičmo. Celý námět mě přestal inspirovat a vlastně i bavit. A já nerada píšu do šuplíku. Dávám vám tu jeden nástřel, jak by to mohlo být, až pojedeme na Vánoce na chatu. Tak víte, jak markeťák. Není nad to, už dopředu říct,...

* Pokojovky

04.04.2020

Starý šedivý pán celý život dělal psychoterapie lidem a pomáhal jim najít sebe samy. Třicet let se staral o lidské duše a tak trochu zapomínal sám na sebe. Pro samou práci si nikdy nepořídil rodinu a tak teď ve stáří zůstal docela sám. Klienti na něj zapomněli a stejně si od nich vždycky držel osobní dištanc a tak se...

"Tři, dva, jedna, start!"
Jaroslav čapnul svého syna Petra pod paží a letěl s ním přes celý dětský pokoj.
"Houstone, pozor, máme problém!", cloumal s Péťou zběsile ve vzduchu, napodobujíce tak turbulence.
"Pípou, pípou, pípou...nouzové přistání", odhodil jej do postele a malý klučina se smál, jako smyslů zbavený, s hlavou zabořenou do peřin.
"To...

K napsání této pohádky mě inspirovalo tričko od úžasné umělkyně MAGI

* Říkadlo

15.02.2020

Dušan se dívá na TEDx. Na tom by nebylo nic divného, kdyby neposlouchal přednášku jedné teoložky.
Poslouchám o bohu a kreslím si svoji vzpomínku. Vzpomínku na říkadlo, které mi říkala babička, když jsem byla malá a jemným prstem mě hladila po čele, očích, tvářích, bradě, puse a nosu.
Možná říkadlo znáte. Já ho říkala Hugovi, když...

Klára právě uklízela polystyrénovou výplň a krabici od nové tiskárny. Před malou chvílí se zabouchly dveře za jejím kamarádem, který jí tiskárnu zapojil a uvedl v provoz. Klára moderním přístrojům totiž vůbec nerozuměla, byla to učitelka klavíru a znala jen svoji hudbu a milovala vše, co bylo jednoduché a krásné. Milovala minimalismus a tak podle...

V jednom sešitě matematiky bylo rušno. Jednička zrovna předváděla, svoji jedinečnost. Práskala kolem sebe jako bič a chvástala se, že je první a výborná. Nule to bylo líto, závistivě se koukala na jedničku a chtěla být jako ona. Taky tak štíhlá a jedinečná. Jenže to byla jen nula, kulatá, prostě nic.
Říkala si sama pro sebe: "Kdybych...

Mnozí z vás již možná moji pohádku "Kluk a housenka" četli, ale nově jsem k ní nakreslila ilustrace a tak si ji můžete vytisknout a číst drobotině ;-)

© 2018 Lucie Potůčková, Třebíč
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky